Vyhledávaní

9 As 127/2018 - 28 dokument judikát



U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 2, Praha 2, proti usnesení žalovaného ze
dne 29. 8. 2017, č. j. 58 Co 325/2017 - 192, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2017, č. j. 14 A 71/2017 - 30,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora
označeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla odmítnuta
jeho žaloba proti usnesení městského soudu ze dne 29. 8. 2017, č. j. 58 Co 325/2017 - 192.

[2] Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení
advokátem. Takové zastoupení se dle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nevyžaduje tehdy, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[3] Stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie, a ani za něj nejedná další osoba. Je tak obecně třeba trvat
na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. V nynější věci jde o případ,
kdy stěžovatel napadá usnesení městského soudu, který rozhodl ve věci samé, tudíž jej tíží
poplatková povinnost za kasační stížnost a musí být zastoupen advokátem (srov. usnesení
rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19, č. 3271/2015 Sb. NSS).

[4] Stěžovatel, ačkoli musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, svou kasační
stížnost podává sám, aniž by byl takto zastoupen a aniž by se svou kasační stížností spojil návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů.

[5] Dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. není-li stanoveno jinak, soud usnesením odmítne návrh,
nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu
odstraněn.

9 As 127/2018

[6] Byl-li konkrétní stěžovatel v minulosti ze strany soudu nesčetněkrát zpraven o nutnosti
povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, není nezbytně nutné, aby v každém
dalším řízení o kasační stížnosti byl takový stěžovatel znovu a znovu v daném smyslu poučen
a vyzván k doložení plné moci pro advokáta.

[7] Nynější stěžovatel se na Nejvyšší správní soud obrátil ve více než 690 případech,
povětšinou svými podáními zahájil řízení o kasační stížnosti. Ze strany soudu byl již mnohokrát
poučen o podmínce povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti a již
mnohokrát byl taktéž poučen o tom, že může navrhnout, aby mu byl ustanoven zástupce z řad
advokátů, pokud jsou u něj splněny předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li
to nezbytně třeba k ochraně jeho práv (§ 35 odst. 9, věta první, s. ř. s.).

[8] Lze proto vycházet ze spolehlivého předpokladu, že jej soud již v minulosti dostatečně
informoval jak o nutnosti povinného zastoupení advokátem, tak i o možnosti podat návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů. Pro nynější řízení se proto jeví neefektivním
a formalistickým stejnému stěžovateli opětovně adresovat výzvu k doložení splnění požadavků
dle § 105 odst. 2 s. ř. s., případně jej poučovat o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce
z řad advokátů. Takový postup by ve skutečnosti znamenal, že Nejvyšší správní soud
by stěžovatele znovu nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž objektivně musí
z minulých řízení vědět.

[9] V projednávané věci lze v zájmu zamezení jakýchkoliv průtahů požadovat, aby u těch
řízení, kde je vyžadováno povinné zastoupení advokátem, si toto zastoupení již od počátku
stěžovatel zajistil, případně alespoň podal návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů,
a to současně s podáním kasační stížnosti.

[10] Jak bylo již výše uvedeno, stěžovatel kasační stížnost podal sám, aniž by byl zastoupen
advokátem, a ani s kasační stížností nespojil návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených úvah kasační stížnost odmítl dle
§ 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení spočívající
v povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, aniž by jej vyzval k doložení plné
moci pro advokáta.

[11] O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 3 ve spojení
s § 120 s. ř. s. Dle uvedených ustanovení žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. dubna 2018

JUDr. Radan Malík v. r.
předseda senátu
Na přehled dokumentůNa začátek dokumentu
page 1
/