Vyhledávaní

Pst 43/2017 - 6 dokument judikát


U S N E S E N Í


Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška (soudce zpravodaj) a ze soudců a soudkyň Josefa Baxy, Davida Hipšra, Radana Malíka,
Barbary Pořízkové, Miloslava Výborného a Daniely Zemanové, v právní věci navrhovatele:
politické hnutí Frýdečané a Místečané, IČ 03168786, se sídlem F. Čejky 434, Frýdek-Místek,
proti odpůrkyni: vláda, se sídlem nábř. E. Beneše 4, Praha 1, v řízení o návrhu na „zrušení
pozastavení činnosti“, resp. znovuobnovení činnosti politického hnutí

t a k t o :

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 14. června 2017 návrh politického hnutí Frýdečané
a Místečané (dále jen „navrhovatel“) na „zrušení pozastavení činnosti“, resp. znovuobnovení
činnosti, jež mu byla k návrhu odpůrkyně pozastavena rozsudkem Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. března 2017 č. j. Pst 10/2017-24. Důvodem pro pozastavení činnosti navrhovatele
bylo, že nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015 v úplnosti stanovené zákonem,
neboť v nich chyběly zprávy auditora o ověření roční účetní závěrky. Navrhovatel k tomu uvedl,
že uvedené výroční finanční zprávy o audity doplnil a zaslal je dne 27. dubna 2017 Poslanecké
sněmovně Parlamentu.
[2] Při posouzení návrhu vycházel Nejvyšší správní soud ze závěrů vyslovených v usnesení
ze dne 29. srpna 2007 č. j. Obn 1/2006 - 11, č. 1386/2007 Sb. NSS a později v usneseních ze dne
17. prosince 2008 č. j. Pst 19/2007 - 56 a ze dne 26. září 2013 č. j. Pst 22/2013 - 5.
[3] V citovaných rozhodnutích dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v případě, kdy byla
činnost politické strany či politického hnutí pozastavena z důvodu nepředložení výročních
finančních zpráv v úplnosti požadované zákonem, není Nejvyšší správní soud věcně příslušným
rozhodnout o znovuobnovení jejich činnosti. Podle § 14 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb.,
o politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o politických stranách“), se v takovém případě činnost strany a hnutí považuje za řádně obnovenou dnem,
kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem.
Pst 43/2017

[4] Na tomto místě je nutno zdůraznit, že novelou zákona o politických stranách provedenou
zákonem č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl
s účinností od 1. ledna 2017 zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran
a politických hnutí (dále jen „Úřad“), na který přešly kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad
hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané Poslaneckou sněmovnou Parlamentu (§ 19f
zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Podle čl. II bodu 2 zákona
č. 302/2016 Sb. měla Poslanecká sněmovna posuzovat výroční finanční zprávu za rok 2016
a doplnění výročních finančních zpráv z předchozích kalendářních let podle znění zákona
o politických stranách účinného do 31. prosince 2016, naposledy ve lhůtě do 7. června 2017.
Po uplynutí této lhůty se orgánem příslušným uznat za splněnou povinnost navrhovatele
předložit výroční finanční zprávy v úplnosti požadované zákonem ve smyslu § 14 odst. 3 zákona
o politických stranách stal Úřad.
[5] Navrhovatelka podle svého tvrzení zaslala doplnění výročních finančních zpráv
Poslanecké sněmovně již 27. dubna 2017, tedy v době, kdy příslušnost tato doplnění posoudit
a případně uznat, že navrhovatelka předložila finanční zprávy v požadovaném rozsahu, náležela
ještě Poslanecké sněmovně. Své podání tedy adresovala (tehdy ještě) příslušnému orgánu. Ve výše
citovaném usnesení č. j. Obn 1/2006-11 Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že dodání
chybějících dokumentů příslušnému orgánu nelze chápat jinak než jako implicitní podání návrhu
na znovuobnovení činnosti strany. S odkazem na pozdější judikaturu (výše citovaná usnesení
č. j. Pst 19/2007 - 56 a Pst 22/2013 - 5) však lze navrhovateli doporučit, aby příslušnému
orgánu - nyní již Úřadu – adresoval výslovnou žádost o uznání původně nesplněné povinnosti,
která byla důvodem pozastavení jeho činnosti, za splněnou.
[6] V podmínkách právního státu pak je pochopitelné, že o tomto návrhu musí být
rozhodnuto, a to pozitivním či negativním způsobem. Pokud by Úřad povinnost politické strany
či hnutí shledal splněnou, dochází tím současně k obnovení jejich činnosti. V případě negativního
rozhodnutí Úřadu se jedná o rozhodnutí správního úřadu zasahující do subjektivních veřejných
práv politické strany či hnutí, přezkoumatelné v rámci správního soudnictví v režimu soudního
řádu správního. Správnímu soudu tak přísluší oprávnění takovéto rozhodnutí Úřadu v případě
jeho nezákonnosti zrušit a zavázat ho svým právním názorem [§ 78 odst. 5 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)].
[7] Konečně je vhodné se vyjádřit i k situaci, kdy by politická strana či hnutí sice Úřadu
určitou dokumentaci předložily, nicméně Úřad by se jí vůbec nezabýval a nikterak by nerozhodl.
V tomto případě by soudní ochranu politické strany či hnutí představovala žaloba proti
nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. s. ř. s., na jejímž základě je správní soud oprávněn
uložit správnímu orgánu (tzn. Úřadu) povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanovit
k tomu přiměřenou lhůtu.
[8] Vycházeje z těchto úvah Nejvyšší správní soud uzavírá, že o návrhu na znovuobnovení
činnosti politického hnutí, jehož činnost byla pozastavena z důvodu nepředložení výročních
finančních zpráv v úplnosti požadované zákonem (přesněji o žádosti o uznání původně
nesplněné povinnosti, která byla důvodem pozastavení jeho činnosti, za splněnou), nepřísluší
rozhodovat Nejvyššímu správnímu soudu, ale od 8. června 2017 výhradně Úřadu. Jak již bylo
řečeno, Nejvyšší správní soud je ve smyslu § 95 s. ř. s. sice příslušný k řízení o návrhu
na znovuobnovení činnosti politické strany nebo politického hnutí, avšak s výjimkou
„znovuobnovení činnosti“ pozastavené z důvodů uvedených v § 6 odst. 5 a 19h odst. 1 zákona
o politických stranách (§ 14 odst. 3 zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Právě o takový případ přitom jde v posuzované věci.
pokračování Pst 43/2017 - 7

[9] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh na znovuobnovení činnosti
navrhovatele odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť není orgánem věcně příslušným
k projednání takového návrhu, což je neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.
[10] O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. července 2017

Tomáš Langášek
předseda volebního senátu
Na přehled dokumentůNa začátek dokumentu
page 1
/