Vyhledávaní

9 As 136/2017 - 47 dokument judikatura

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y


Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: Z. Š., zast.
Mgr. Janem Bučkem, advokátem se sídlem Zátiší 3501, Frýdek-Místek, proti žalovanému:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, ve věci ochrany
před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 4. 2017, č. j. 22 A 164/2016 – 33,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci

[1] Podanou kasační stížností žalobkyně (dále „stěžovatelka“) brojí proti v záhlaví
označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla
zamítnuta její žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. Tento zásah spatřovala
v tvrzení žalovaného, že „podle § 96 odst. 1 správního řádu lze usnesení o zahájení přezkumného řízení
vydat nejpozději do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci“ a ve vydání sdělení ze dne 29. 8. 2016,
č. j. MSK 86855/2016 (dále jen „sdělení“), v němž je zmíněné tvrzení uvedeno. Krajský soud
žalobu pro její nedůvodnost zamítl podle § 87 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

[2] V napadeném rozsudku se soud zabýval důvodností návrhu u zásahové žaloby. Zkoumal
pět podmínek, které je nutné splnit pro přiznání ochrany dle § 82 a násl. s. ř. s. Odkázal
na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která těchto pět podmínek rozebírá. Následně
posoudil, zda byla stěžovatelka v důsledku sdělení zkrácena na svých právech a dospěl k závěru,
že nebyla. Konstatoval, že užití dozorčích prostředků je nenárokové vůči tomu, kdo podává
podnět a slouží k ochraně veřejného zájmu na zákonnosti výkonu veřejné správy, nikoliv
k realizaci veřejných subjektivních práv jednotlivců. Shrnul konstantní judikaturu správních
9 As 136/2017

soudů k dané otázce. Pokud se správní orgán rozhodne neužít dozorčí prostředek, pak jeho
postup nemůže podléhat soudnímu přezkumu zaměřenému na ochranu veřejných subjektivních
práv jednotlivců. Tím spíše mu nemohou podléhat důvody, na základě kterých tak rozhodl.
Právní názor žalovaného byl základem postupu, který se nijak nedotýká veřejných subjektivních
práv stěžovatelky, proto nemůže podléhat hodnocení správního soudu.

Pro plný přístup k dokumentu se prosím přihlašte do svého klientského účtu.
Na přehled dokumentůNa začátek dokumentu
page 1
/