Vyhledávaní

2 As 199/2018 - 37 dokument judikát


ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: X, zastoupen
Mgr. Bc. Filipem Schmidtem, LL.M., advokátem se sídlem Ovenecká 78/33, Praha 7, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, ve věci žaloby
na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2018, č. j. 3 A 153/2017 - 35,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

I. Rozhodnutí krajského soudu

[1] Rozsudkem označeným v záhlaví byla zamítnuta žaloba žalobce proti dále popsanému
postupu Ministerstva vnitra (dále též „žalovaný“), jejž měl žalobce za nezákonný zásah ve smyslu
§ 82 a násl. s. ř. s.

I. 1. Relevantní obsah žaloby

[2] Žalobce (v žalobě i v kasační stížnosti se označil za žalobkyni; za žalobkyni jej označoval
i Městský soud v Praze) se považuje za osobu neutrálního pohlaví. Brojil proti postupu
žalovaného, jenž spočíval v nezahájení řízení o změně rodného čísla a v nezměnění rodného čísla
žalobce do neutrálního tvaru, resp. v nezměnění rodného čísla do ženského tvaru.
2 As 199/2018

[3] Žalobce uvedl, že je osobou, která má v osobních dokladech uvedeno mužské pohlaví,
s nímž se však již od raného dětství neidentifikuje a cítí se být osobou bez přiřazeného pohlaví,
v případě nutnosti výběru mezi pohlavím mužským a pohlavím ženským by přitom preferoval
pohlaví ženské, ačkoli se za ženu nepovažuje, pročež necítí potřebu mít ženské pohlavní orgány.
Skutečnost, že má v osobních dokladech údaj o mužském pohlaví a že je jeho rodné číslo vedeno
jako v případě muže, jej dle odborného posudku psychicky frustruje. Proto se domáhal toho,
aby mu byla umožněna změna jeho rodného čísla do neutrální podoby (či případně alespoň
do podoby ženské), aniž by byl nucen absolvovat chirurgický zákrok, v jehož důsledku by ztratil
schopnost reprodukce, jak předpokládá § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku
(dále též „o. z.“), i § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“).

[4] Žalobce poukázal na lékařské zprávy z oboru neurologie a psychiatrie, psychoterapie
a oboru zaměřeného na změnu pohlaví. Podstupuje hormonální léčbu spočívající v redukci
hladiny testosteronu v těle, odmítá však chirurgickou operaci ve formě sterilizace a přeměny
mužských pohlavních orgánů na ženské mimo jiné z důvodů zdravotních rizik. Mimo
psychických obtíží má žalobce trpět i fyzickými bolestmi spojenými se svými mužskými
pohlavními orgány, jež byly příčinou svépomocného odstranění části penisu z důvodu
pociťované zřejmé bezvýchodnosti situace.

[5] Žalobce opakovaně žádal žalovaného o změnu rodného čísla, vždy však neúspěšně.
Žalovaný naposledy dopisem ze dne 24. 8. 2017 sdělil, že není možné změnit žalobcovo rodné
číslo, aniž doloží lékařskou zprávu o dokončení změny pohlaví. Bez tohoto lékařského osvědčení
není dle žalovaného podle stávající právní úpravy možno správní řízení o změně (resp. o přidělení
nového) rodného čísla zahájit.

[6] Žalobce tvrdil, že taková aplikace protiústavního právního předpisu představuje trvající
nezákonný zásah. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu může být nezákonným zásahem
i opomenutí konat či nezákonná nečinnost správního orgánu. Žalobce upozorňuje, že žalovaný
rezignoval na svoji povinnost učinit konkrétní kroky směřující k nápravě současného stavu,
který žalobci znemožňuje docílit změny rodného čísla. Žalovaný není ve své činnosti vázán pouze
zákony, ale i ústavním pořádkem a ratifikovanými a vyhlášenými mezinárodními smlouvami
o lidských právech. Správní orgán tedy musí právní úpravu interpretovat ústavně konformně
a v případě nemožnosti učinit příslušné kroky k tomu, aby k nezákonnému zásahu do práv
žalobce nedocházelo.

[7] Nezákonnost zásahu spočívajícího v nezahájení správního řízení spatřuje žalobce
v rozporu s absolutním zákazem nelidského a ponižujícího zacházení podle čl. 3 Úmluvy
o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8 (vyhlášena
pod č. 209/1992 Sb. dále jen „EÚLP“), právem na tělesnou integritu dle čl. 7 odst. 1 Listiny
základních a svobod (dále též jen „Listina“) a právem na zdraví dle čl. 31 Listiny zejména proto,
že nerespektuje požadavek svobodného a informovaného souhlasu s lékařským zákrokem
způsobujícím narušení tělesné integrity člověka, který rovněž považuje za diskriminační
na základě čl. 14, 3 a 8 EÚLP. Nelidské a ponižující zacházení vidí žalobce ve znemožnění
reprodukční funkce, což označuje za formu lékařské péče způsobující utrpení bez legitimního
důvodu.

[8] Požadavek dokončení změny pohlaví podle hmotného práva je v příčinné souvislosti
s tím, že nebylo zahájeno řízení o změně rodného čísla. Tento požadavek je však v rozporu
s čl. 3, 8 a 14 EÚLP.
2 As 199/2018 - 38
pokračování


[9] Podle žalobce česká právní úprava, která vyžaduje k uznání jeho pohlavní identity
podstoupení chirurgického zákroku a sterilizace, je v rozporu s aktuální judikaturou Evropského
soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“), vyjmenovanými ustanoveními EÚLP a s ohledem
na eurokonformní výklad i s Listinou. Konkrétně se jedná o rozsudek velkého senátu ESLP
ze dne 11. 7. 2002 ve věci Christine Goodwin proti Spojenému království, stížnost č. 28957/95,
body 71-93 (dále též „rozsudek Christine Goodwin“), kde ESLP judikoval, že nepřípustnost
procedury změny pohlaví pro transgender osoby je porušením čl. 8 EÚLP, a rozsudek ze dne
6. 4. 2017 ve věci A. P., Garçon a Nicot proti Francii, stížnosti č. 9885/12, 52471/13 a 52596/13
(dále též jen „rozsudek Garçon“), kde vyslovil, že podmiňování přípustnosti této procedury
podstoupením invazivního chirurgického zákroku je v rozporu s týmž ustanovením.
Podle judikatury Ústavního soudu je nutné respektovat tyto standardy a přímo je aplikovat,
i když se vztahují k jinému členskému státu. V nálezu ze dne 15. 11. 2006, sp. zn. I. ÚS 310/05,
Ústavní soud uvedl, že „bezprostřední aplikovatelnost mezinárodních smluv zahrnuje též povinnost českých
soudů a jiných orgánů veřejné moci přihlížet k interpretaci těchto smluv příslušnými mezinárodními tribunály
jako orgány povolanými autoritativně se vyslovovat k interpretaci mezinárodních smluv. To se pochopitelně
vztahuje též na interpretaci Evropské úmluvy Evropským soudem pro lidská práva (dále také "ESLP"),
přičemž relevance rozhodnutí ESLP dosahuje v českém právu ústavněprávní kvality. (…) Z důvodů výše
uvedených mají ovšem orgány veřejné moci obecnou povinnost přihlížet k interpretaci Evropské úmluvy prováděné
ESLP. Rozhodnutí ESLP představují významné interpretační vodítko pro aplikaci Úmluvy. Orgány veřejné
moci, na prvém místě pak soudy, jsou proto povinny přihlížet k judikatuře ESLP jak ve věcech, kde rozhodovaly
v řízeních proti České republice, tak i ve věcech, které se týkají jiného členského státu Úmluvy, pokud tyto věci
mají podle své povahy význam též pro interpretaci Úmluvy v českém kontextu. To platí tím spíše za situace,
kdy takovouto judikaturou argumentuje účastník řízení před českým obecným soudem.“ Z tohoto důvodu
mají orgány veřejné moci povinnost uvedené standardy pod čl. 8 EÚLP respektovat a postupovat
tak, aby nedocházelo k jejich porušování.

I. 2. Relevantní obsah vyjádření žalovaného k žalobě

[10] Žalovaný navrhl odmítnutí, popř. zamítnutí žaloby. K meritu věci uvedl, že na základě
prověření osobních údajů žalobce zjistil, že neexistují žádné nové skutečnosti, které by byly
ve smyslu zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“), důvodem
pro provedení změny jeho rodného čísla. Žalobce nepodstoupil chirurgickou změnu pohlaví,
řízení o změně rodného čísla proto nebylo možno zahájit.

[11] Žalobce nezaslal potvrzení zdravotnického zařízení o ukončení léčby pro změnu pohlaví,
ačkoliv to byl důvod, pro který žalobce o změnu pohlaví žádal. Prověřením osobních údajů
vedených k osobě žalobce v registru rodných čísel i v základním registru obyvatel žalovaný žádná
nová fakta nezjistil. Rovněž doslovný výpis z matriční knihy narození neobsahoval žádné
dodatečné záznamy o změnách či opravách, které by byly důvodem pro provedení
změny rodného čísla žalobce. Z těchto důvodů žalovaný zaslal žalobci sdělení, že jeho podání
bylo ve smyslu § 42 správního řádu považováno za podnět k provedení změny rodného čísla,
která nebude ministerstvem provedena.

[12] Žalovaný upozornil, že pokud by bylo uzákoněno pohlaví „neutrální“ či „neurčeno“,
jak by si žalobce přál, muselo by dojít k rozsáhlým změnám ve většině informačních systémů
veřejného i soukromého sektoru. V legislativě by bylo nutno vyřešit důsledky týkající se této
problematiky, např. že rozdělení pohlaví na muže a ženu úzce souvisí se způsobem výpočtu
odchodu do starobního důchodu či je důležitým prvkem v oblasti vymezení rizikových prací,
které mohou vykonávat výlučně muži apod. Nelze opomenout nutnost změn v položkové
2 As 199/2018

struktuře v osobních dokladech (občanský doklad, cestovní doklad), v nichž je pohlaví jedním
z povinně zapisovaných údajů. Věc by měla i dopady v podobě nutnosti úprav informačních
systémů soukromých subjektů (banky, pojišťovny, telefonní operátoři).

[13] K námitce, že žalovaný porušil základní práva a svobody žalobce, když odmítl registrovat
změnu jeho rodného čísla a neučinil žádné kroky k nápravě, žalovaný uvádí, že je ve své činnosti
vázán zákonnými ustanoveními. Námitka, že předmětný právní předpis je v rozporu s ústavním
pořádkem, je pouze tvrzením žalobce a žalovanému o tom rozhodovat nepřísluší.

I. 3. Právní názor krajského soudu

[14] Městský soud v Praze v první řadě poukázal na relevantní právní úpravu
na úrovni „jednoduchého“ práva, tedy příslušných zákonů. Podle § 17 odst. 1 zákona o evidenci
obyvatel změnou rodného čísla rozumí přidělení nového rodného čísla. Podle § 17 odst. 2 zákona o evidenci
obyvatel se změna rodného čísla se provede v případě, kdy (…) d) došlo ke změně pohlaví. Podle § 17 odst. 7
zákona o evidenci obyvatel změnu rodného čísla provádí výdejové místo, které přidělilo původní rodné číslo.
Změny rodných čísel přidělených před účinností tohoto zákona zajišťuje obdobným způsobem ministerstvo.
Vzhledem k tomu, že rodné číslo bylo žalobci přiděleno před účinností tohoto zákona,
je příslušným orgánem k provedení jeho změny žalovaný. Podle § 29 odst. 1 o. z. změna pohlaví
člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních
orgánů. Má se za to, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních
služeb.

[15] Městský soud na úrovni „jednoduchého“ práva uzavřel, že žalovaný postupoval zcela
v souladu se zákonnou úpravou, nezahájil-li řízení o změně rodného čísla žalobce, neboť žalobce
nedoložil potvrzení vydané poskytovatelem lékařských služeb o tom, že došlo ke změně pohlaví,
ani nenastal žádný ze zákonem předpokládaných důvodů zahájení řízení z moci úřední.

[16] K námitce protiústavnosti relevantní zákonné úpravy pak krajský soud uvedl, že se sice
ztotožňuje s názorem, že právo na sexuální sebeidentifikaci je jedním z aspektů práva
na soukromý život, avšak většina rozhodnutí ESLP, na které žalobce upozorňuje, spočívala
v odmítnutí států registrovat změnu administrativního pohlaví poté, co žadatelé podstoupili
chirurgický zákrok změny pohlaví, jak jej vyžaduje český občanský zákoník. Podle krajského
soudu nejde o totožné případy. U žalobce spíše jde o jeho „neochotu“ naplnit zákonné
požadavky stanovené pro změnu pohlaví.

[17] Z rozsudku Garçon podle krajského soudu sice vyplývá, že podmiňování uznání
genderové identity podstoupením chirurgického zákroku, případně sterilizace může být v rozporu
s čl. 8 EÚLP, je však nutné tuto otázku posuzovat nejen s ohledem na zájem žadatele o změnu,
ale i na zájem veřejný. V daném případě se zde podle krajského soudu střetává právo
na genderové sebeurčení na straně jedné s právem na zajištění spolehlivosti a konzistentnosti
záznamů o občanském stavu a obecněji právo na ochranu právní jistoty jako institutu obecného
zájmu na straně druhé.

[18] Městský soud v Praze se ztotožil s názorem, který vyslovil soudce Carlo Ranzoni ve svém
odlišném stanovisku k rozsudku Garçon. Vzhledem k velké neshodě mezi členskými státy
Úmluvy, jelikož v roce 2016 povolovalo úřední změnu pohlaví bez podmínky sterilizace pouze
18 členských států z celkového počtu 47, a k obecné zdrženlivosti ESLP v zásazích do práva
na uvážení jednotlivých členských států v takto citlivých záležitostech se rozsudek Garçon jeví
jako překvapivý a v současné situaci s ohledem na právní úpravu změny pohlaví, která vznikala
v souladu většinovým trendem v této oblasti, v České republice neaplikovatelný.
2 As 199/2018 - 39
pokračování


[19] I vzhledem k nejednotnosti v přístupu k administrativním změnám pohlaví v členských
státech Úmluvy a značné obtížnosti změny právní úpravy v této oblasti Městský soud v Praze
dospěl k závěru, že současná právní úprava změny pohlaví není v rozporu s ústavním pořádkem,
a proto věc nepředložil Ústavnímu soudu.

II. Kasační stížnost žalobce

[20] Žalobce (dále také „stěžovatel“) se ve své kasační stížnosti soustředil na ústavní rozměr
rozhodných právních otázek. Právní názor žalovaného a krajského soudu má za protiústavní.

II. 1. Tvrzené porušení práva na soukromý a rodinný život

[21] Podle stěžovatele v České republice je v případě transgender a intergender osob
pro právní uznání změny pohlaví vyžadováno, aby podstoupily lékařský zákrok (konkrétně
chirurgický zákrok vedoucí k odstranění nebo úpravě pohlavních orgánů a znemožnění
reprodukční funkce) jakožto podmínku pro právní uznání změny jejich pohlaví. Obecná právní
úprava je obsažena v § 29 odst. 1 větě první o. z., která stanoví, že změna pohlaví člověka nastává
chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních
orgánů. Na tuto právní úpravu navazuje § 21 až 23 zákona o specifických zdravotních službách;
§ 21 odst. 1 věta první tohoto zákona stanoví, že změnou pohlaví transsexuálních pacientů
se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení
změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce.

[22] Na uvedenou právní úpravu navazují § 13 a § 17 zákona o evidenci obyvatel,
který v § 13 odst. 1 označuje rodné číslo za identifikátor člověka, přičemž umožňuje
jednoznačně identifikovat pohlaví dané osoby, které může být toliko ženské, nebo mužské.
Podle § 17 odst. 2 písm. d) zákona o evidenci obyvatel se změna rodného čísla provede,
pokud došlo ke změně pohlaví. Změnou pohlaví se rozumí výše uvedený postup podle
§ 29 odst. 1 o. z. a § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách.

Pro plný přístup k dokumentu se prosím přihlašte do svého klientského účtu.
Na přehled dokumentůNa začátek dokumentu
page 1
/