Vyhledávaní

8 Afs 19/2017 - 34

8 Afs 19/2017-34


U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Výborným v právní věci
žalobkyně: METALVIS, s. r. o., se sídlem Areál ZD 61, Babice, zast. Mgr. Janem Drozdem,
advokátem se sídlem tř. Tomáše Bati 3067, Zlín, proti žalovanému: Generální ředitelství cel,
se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 5. 2015,
čj. 8038-7/2015-900000-304.4, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského
soudu v Brně ze dne 6. 1. 2017, čj. 62 Af 79/2015-37,

t a k t o :

Řízení s e p ř e r u š u j e .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Rozhodnutím Celního úřadu pro Zlínský kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 10. 10. 2014,
čj. 1770-163/2014-640000-51, (dále jen „dodatečný platební výměr“), bylo žalobkyni podle § 264
odst. 1 a odst. 3 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, (s účinností ke dni 29. 7. 2016 byl tento
zákon zrušen zákonem č. 242/2016 Sb., celní zákon; pozn. Nejvyššího správního soudu),
ve spojení s ustanovením čl. 78 odst. 3, čl. 201 odst. 3, čl. 220 odst. 1 a čl. 221 odst. 1 nařízení
Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, (dále jen „celní kodex“)
a na základě článku 1 nařízení Rady (ES) č. 91/2009 ze dne 26. ledna 2009 o uložení konečného
antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli
pocházejících z Čínské lidové republiky, doměřeno antidumpingové clo ve výši 566 877 Kč
z důvodu nepreferenčního původu zboží (spojovací materiál); dle § 251 odst. 1 písm. a)
daňového řádu vznikla žalobkyni také povinnost uhradit penále z doměřené částky ve výši
113 376 Kč.

[2] Celní úřad u žalobkyně provedl kontrolu po propuštění zboží podle článku 78 celního
kodexu a podle ustanovení § 127 celního zákona. Touto kontrolou bylo zjištěno, že žalobkyně
deklarovala v celním prohlášení nesprávné údaje týkající se původu zboží. Zboží, které bylo
propuštěno do režimu volného oběhu na základě rozhodnutí o propuštění zboží ze dne
12. 12. 2011, ev. č. 11CZ1364001A43TYE9, bylo původní v Čínské lidové republice, nikoliv
v Tchaj-wanu. Celní úřad toto zjištění opřel zejména o zprávu z mise Evropského úřadu pro boj
proti podvodům (dále jen „OLAF“) ze dne 9. 7. 2014, č. OF/2011/0978/B1 včetně příloh
(dále jen „zpráva OLAF“).

[3] Žalovaný shora specifikovaným rozhodnutím zamítl odvolání a dodatečný platební výměr
potvrdil.

[4] Žalobu proti rozhodnutí žalovaného krajský soud shora specifikovaným rozsudkem
zamítl. Ke vzneseným žalobním námitkám krajský soud uvedl, že skutkový stav, dle kterého
je původ předmětného zboží v Čínské lidové republice, plně odpovídá dotčeným zprávám
8 Afs 19/2017-35

OLAF, jež jsou plně přípustné jakožto důkazy. Krajský soud se v odůvodnění napadeného
rozsudku explicitně zabýval zejména žalobkyní předestřenými žalobními body. Výslovně
se přitom nezabýval otázkou platnosti nařízení č. 91/2009 (žádná ze stran řízení před krajským
soudem ostatně v tomto směru žádné námitky nevznesla).

[5] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační
stížnost, v níž v obecné rovině namítla, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný pro
nedostatek důvodů, neboť krajský soud nezvážil „oprávněnost“ nařízení č. 91/2009, přičemž ani
nevzal v potaz skutečnost, že dané nařízení bylo zrušeno nařízením Komise (EU) č. 2016/278
ze dne 26. února 2016, o zrušení konečného antidumpingového cla uloženého na dovoz
některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky,
rozšířeného na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli z Malajsie
bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie C/2016/1316 (dále jen „nařízení
č. 2016/278“). Krom toho považuje stěžovatelka napadený rozsudek za nezákonný,
což odůvodňuje tím, že výše popsané zprávy OLAF dostatečně neprokazují skutečnost, že původ
stěžovatelkou dovezeného zboží je skutečně v Čínské lidové republice.

[6] Stěžovatelka v kasační stížnosti dále upřesnila, že nařízení č. 91/2009 bylo od počátku
(tedy od jeho vydání) neplatné. V této souvislosti stěžovatelka upozornila, že dané nařízení
bylo zrušeno nařízením č. 2016/278 z toho důvodu, že uvalení antidumpingového
cla na předmětné spojovací prostředky bylo dle závěrů zprávy Odvolacího orgánu Světové
obchodní organizace „European Communities – Definitive Anti-Dumping Measures on Certain Iron or Steel
Fasteners from China“, č. WT/DS397/AB/RW, ze dne 18. 1. 2016 (dále jen „zpráva odvolacího
orgánu“), v rozporu s čl. 2.4, čl. 2.4.2, čl. 4.1, čl. 3.1, čl. 6.1.2, čl. 6.4, čl. 6.2, čl. 6.5 a čl. 6.5.1
Dohody o provádění čl. VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dále jen
„antidumpingová dohoda“). Jelikož samotné nařízení č. 91/2009 bylo vydáno na základě nařízení
Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí,
které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení 1“) později
nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před
dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní
nařízení 2“), a vzhledem k tomu, že obě základní nařízení byla vydána též s cílem přejmutí
závazků plynoucích Evropskému společenství z antidumpingové dohody a z čl. IV Všeobecné
dohody o clech a obchodu (dále jen „GATT“), domnívá se stěžovatelka, že závěry zprávy
odvolacího orgánu nepřímo značí i rozpor nařízení č. 91/2009 se základními nařízeními 1 a 2.
Ačkoli Evropská komise nakonec v reakci na zprávu odvolacího orgánu přistoupila ke zrušení
nařízení č. 91/2009, učinila tak pouze s účinky ex nunc. Stěžovatelka má naproti tomu za to, že
důvody pro zrušení nařízení č. 91/2009 byly dány již od počátku, což má vyplývat ze samotné
zprávy odvolacího orgánu. Skutečnost, že Komise přistoupila ke zrušení nařízení č. 91/2009
toliko s účinky ex nunc nemá vliv na to, že dané nařízení bylo po celou dobu své účinnosti
v rozporu s výše vyčtenými ustanoveními antidumpingové dohody, stejně jako se základními
nařízeními 1 a 2, pročež bylo od počátku neplatné.

[7] Ačkoli stěžovatelka vznesla otázku platnosti nařízení č. 91/2009 poprvé až v řízení
o kasační stížnosti, je Nejvyšší správní soud povinen zabývat se jí i přes limity ustanovení
§ 104 odst. 4 s. ř. s. Zpráva odvolacího orgánu byla členům Světové obchodní organizace
rozeslána až dne 18. 1. 2016 a ke zrušení předmětného antidumpingového cla došlo
až s účinností od 28. 2. 2016. Stěžovatelka přitom podala žalobu proti rozhodnutí žalovaného
krajskému soudu již dne 27. 7. 2015. Úkonem soudu je zabývat se z moci úřední otázkou
platnosti aplikovaného právního předpisu, pročež lze absenci reflexe účinků zprávy odvolacího
orgánu a nařízení č. 2016/278 ve vztahu k (ex tunc) platnosti nařízení č. 91/2009 vyhodnotit
jako určitý deficit odůvodnění napadeného rozsudku. Na základě těchto argumentů
Nejvyšší správní soud naznal, že není namístě příslušnou kasační námitku odmítnout
dle § 104 odst. 4 s. ř. s.
8 Afs 19/2017-36

[8] Kasační stížnost splňovala veškeré zákonné předpoklady pro věcné posouzení
její důvodnosti. Nejvyšší správní soud následně shledal, že je dán důvod pro přerušení řízení.

[9] Podle § 48 odst. 2 písm. c) s. ř. s. platí, že předseda senátu usnesením řízení přeruší,
jestliže rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení soud oprávněn řešit. Evropský
soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 22. října 1987, Foto-Frost, 314/85, EU:C:1987:452,
v bodech 11 až 20 shledal, že vnitrostátní soudy členských států nemají pravomoc prohlásit akty
orgánů Společenství (nyní Evropské unie) za neplatné. Vnitrostátní soudy však mohou zkoumat
platnost právního aktu Společenství (Evropské unie), a pokud usoudí, že důvody neplatnosti
dovolávané účastníky řízení, nejsou opodstatněné, mohou je odmítnout a učinit závěr, že akt
je platný v plném rozsahu.

[10] Nejvyšší správní soud má za to, že stěžovatelčinu námitku, poukazující na rozpor
nařízení č. 91/2009 se základními nařízeními a s antidumpingovou dohodou, nelze bez dalšího
shledat neopodstatněnou. Sama Komise totiž v nařízení č. 2016/278 uvedla jako důvod zrušení
předmětného antidumpingového cla právě závěry obsažené ve zprávě odvolacího orgánu. Podle
této zprávy je antidumpingové clo, uložené nařízením č. 91/2009, neslučitelné s články 2.4, 2.4.2,
3.1, 4.1, 6.1.2, 6.2, 6.4, 6.5 a 6.5.1 antidumpingové dohody. Zcela logickou se přitom jeví i úvaha,
že pakliže je nařízení č. 91/2009 v rozporu s vyjmenovaným ustanoveními antidumpingové
dohody (což Komise v zásadě uznala), je patrně v rozporu i se základními nařízeními,
jež jednotlivá ustanovení antidumpingové dohody transformovala do rámce sekundárního práva
Evropské unie. Vydáním nařízení č. 91/2009 a uložením antidumpingového cla proto Komise
překročila limity základních nařízení, což činí předmětné prováděcí nařízení neplatným
od samého počátku.

[11] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud vážil další procesní postup spočívající
v položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie. Jelikož se v otázce platnosti
nařízení č. 91/2009 klonil spíše k negativnímu závěru a zároveň je sám instančně nejvyšším
soudem rozhodujícím ve věci samé, byl by k takovému postupu povinován ustanovením
čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie, ve spojení s výše citovanými závěry Evropského
soudního dvora.

[12] K položení předběžné otázky na platnost nařízení č. 91/2009 Nejvyšší správní soud
nepřistoupil z důvodu zamezení tvorby duplicit. V Úředním věstníku Evropské unie (C 277) byla
dne 21. 8. 2017 zveřejněna na str. 22 pod č. 2017/C 277/32 informace o podání žádosti
o rozhodnutí o předběžné otázce podané Commissione tributaria di primo grado di Bolzano
(Itálie) dne 21. dubna 2017 – Rotho Blaas Srl v. Agenzia delle Dogane e dei Monopoli,
Věc C-207/17. Předběžné otázky byly v uvedené věci položeny takto:

I) Jsou nařízení (ES) č. 91/2009 „o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých
spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky“ (1),,
[s] prováděcím nařízením (EU) č. 924/2012, „kterým se mění nařízení (ES) č. 91/2009
o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa
nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky“ (2), [a] prováděcí nařízení (EU)
č. 519/2015 „o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků
ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na dovoz některých
spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich
deklarován původ z Malajsie, na základě přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11
odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009“ (3) neplatná/protiprávní/neslučitelná s článkem VI
všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 a s rozhodnutím DSB WTO ze dne
28. července 2011?
8 Afs 19/2017-37

II) Pokud bude rozhodnuto o neplatnosti/protiprávnosti/neslučitelnosti nařízení (ES)
č. 91/2009 o uložení antidumpingového cla a s ním souvisejících prováděcích nařízení
č. 924/2012 a č. 519/2015, má zrušení antidumpingového cla uloženého na základě
sporných opatření právní účinky od okamžiku vstupu prováděcího nařízení (EU)
č. 278/2016 (4) v platnost, nebo ode dne vstupu sporného opatření, t.j. „základního“
nařízení (ES) č. 91/2009, v platnost?

[13] Jelikož náležitá předběžná otázka již byla Soudnímu dvoru Evropské unie položena
soudem jiného členského státu, jeví se podání další žádosti o rozhodnutí o totožné předběžné
otázce Nejvyšším správním soudem jako nadbytečné. Nejvyšší správní soud proto rozhodl
o přerušení řízení o kasační stížnosti dle § 48 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s. Učinil tak
pro podobnost nyní projednávané věci shodně jako v řízení týchž účastníků jím vedeném pod
sp. zn. 2 Afs 332/2016 o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne
31. 10. 2016, čj. 31 Af 17/2015-51. Poté, co bude o výše označené předběžné otázce Soudním
dvorem Evropské unie rozhodnuto, vysloví Nejvyšší správní soud i bez návrhu usnesením,
že se v řízení pokračuje (§ 48 odst. 6 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 7. února 2018

JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu
Na přehled dokumentůNa začátek dokumentu
page 1
/