Vyhledávaní

10 As 3/2019 - 40 dokument judikát

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně
Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: B. P., zast. Mgr. Pavlem
Černým, advokátem se sídlem Údolní 33, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad
Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, za účasti osoby zúčastněné na
řízení: Povodí Odry, státní podnik, se sídlem Varenská 3101/49, Ostrava, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 23. 5. 2017, č. MSK 40828/2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce,
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2018, čj. 22 A 123/2017-63, o návrhu
žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

t a k t o :

I. Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

II. Žalobci s e u k l á d á zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu
soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení.


O d ů v o d n ě n í :

[1] Magistrát města Opavy vyhověl územním rozhodnutím ze dne 16. 2. 2017 žádosti
společnosti JC Market, s. r. o. (dále jen „žadatelka“), o umístění stavby „MVE – zdroj elektrické
energie pro areál Panský mlýn“. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal, žalovaný však jeho
odvolání zamítl a územní rozhodnutí potvrdil rozhodnutím uvedeným v záhlaví. Následně
se žalobce domáhal zrušení obou těchto rozhodnutí u Krajského soudu v Ostravě a také navrhl
přiznání odkladného účinku žaloby. Krajský soud ale odkladný účinek žalobě nepřiznal a žalobu
zamítl.

[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost
a také požádal, aby byl této kasační stížnosti přiznán odkladný účinek. Stěžovatel namítá,
že jelikož mu bylo odepřeno právo pořídit si kopie části projektové dokumentace,
nemohl se řádně a kvalifikovaně bránit proti umístění stavby. Záměr stavby přitom zasahuje
do Jaschkova jezu, jehož je stěžovatel spoluvlastníkem. Jelikož žadatelka již požádala o změnu
povolení k nakládání s povrchovými vodami a o stavební povolení, hrozí, že stavba bude zřízena
a stěžovatel se svých procesních práv již nedomůže. Potenciální úspěch v tomto soudním sporu
by neměl smysl, pokud by byla stavba v mezidobí zahájena nebo i dokončena. Výrok Nejvyššího
správního soudu, byť znějící ve prospěch stěžovatele, by byl v takovém případě výrokem toliko
akademickým.

[3] Podle stěžovatele spočívá nepoměrně větší újma v případě vydání stavebního povolení
a zahájení stavby v tom, že daná lokalita může být negativně zasažena. Zásah do bezprostředního
okolí záměru stavby považuje stěžovatel za nevratný. Naproti tomu žadatelce hrozí pouze určitý
10 As 3/2019

odklad uskutečnění záměru stavby. To stěžovatel nepovažuje za nijak velkou újmu vzhledem
k tomu, že je tato výstavba plánována již zhruba od roku 2012 a s určitou časovou náročností
a podnikatelským rizikem je nutné počítat.

[4] Žalovaný ani osoba zúčastněná na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku
nevyjádřili.

Pro plný přístup k dokumentu se prosím přihlašte do svého klientského účtu.
Na přehled dokumentůNa začátek dokumentu
page 1
/