Vyhledávaní

9 Azs 438/2017 - 25 dokument judikatura

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: nezl. N. S.,
zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované:
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4,
proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 11. 2016, č. j. MV-122692-5/SO-2016, v řízení
o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 11. 2017,
č. j. 30 A 215/2016 - 52,
t a k t o :
I. Kasační stížnost s e z a m í t á.
II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
I. Vymezení věci
[1] Podanou kasační stížností se žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), kterým bylo podle
§ 78 odst. 1 a 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), zrušeno shora označené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí Ministerstva vnitra,
odboru azylové a migrační politiky, ze dne 28. 7. 2016, č. j. OAM-38510-20/DP-2015 (dále také
„rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). Žalobou napadeným rozhodnutím stěžovatelka podle
§ 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„správní řád“), zamítla odvolání a potvrdila rozhodnutí správního orgánu I. stupně.

[2] Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla zamítnuta žádost žalobce o prodloužení
doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 44a
odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 s odkazem na § 37 odst. 2 písm. b) v návaznosti na § 56 odst. 1
písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť se nepodařilo
ověřit údaje uvedené v žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu.


9 Azs 438/2017

[3] Žalobce podal dne 30. 11. 2015 prostřednictvím své zákonné zástupkyně (matky) žádost
o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění. Naposledy
měl povolen dlouhodobý pobyt za týmž účelem od 23. 12. 2014 do 22. 12. 2015. Podle
„odůvodnění žádosti“ ze dne 2. 12. 2015, sepsaného žalobcovou matkou, se situace v domovské
zemi žalobce a jeho matky a bratra nezměnila, v podrobnostech žalobcova matka odkázala
na odůvodnění předchozí žádosti s tím, že důvody tam uvedené nadále trvají.

[4] V reakci na výzvu k odstranění vad ze dne 25. 1. 2016 žalobcova matka dne 3. 2. 2016
doložila čestné prohlášení, podle nějž nadále trvají překážky pro vycestování, situace se nijak
neuklidnila a žalobcova matka se naopak stále více obává o svůj život a život svých dětí. Děti jsou
na tom psychicky špatně a žalobce navštěvuje dětského psychiatra. Za daných okolností
si žalobcova matka vůbec nedokáže představit návrat na Ukrajinu, přičemž poukázala zejména
na zájem nezletilých dětí.

[5] Přílohou čestného prohlášení byly lékařské zprávy ohledně žalobcova stavu
a provedených vyšetření (zpráva a doporučení ke vzdělávání dítěte vypracované Speciálně
pedagogickým centrem Mariánské Lázně dne 19. 6. 2015; zdravotní záznam neurologické
ambulance v Chebu ze dne 1. 2. 2016; lékařská zpráva dětského a dorostového psychiatra ze dne
19. 11. 2014). Žalobcova matka byla dne 27. 4. 2016 vyslechnuta a uvedla, že obě předchozí
žádosti o pobytové oprávnění za účelem strpění byly podány z důvodu započaté války
na východě Ukrajiny v Doněcku, a tato situace a strach o život žalobcovy matky a žalobce rovněž
bránily ve vycestování z ČR. Žalobce má psychické problémy a navštěvuje psychiatra, k čemuž
doložila lékařskou zprávu dětského a dorostového psychiatra ze dne 15. 4. 2016 a recept.
Přítomný zástupce doplnil, že z lékařské zprávy vyplývá dlouhodobost léčby, přičemž
pro úspěšné dokončení je třeba zachovat stabilní školní prostředí nezletilého.

[6] Dle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců udělí ministerstvo cizinci vízum
k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění, kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli
nezávislá nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5. Podle odst. 6 uvedeného ustanovení je
cizinec povinen na požádání ministerstva prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto
prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.

[7] O naplnění třetí alternativy § 56 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, tj. o stavu
důkazní nouze se nedá hovořit. Krajský soud dovodil, že již předložením čestného prohlášení
matka žalobce (zákonná zástupkyně) splnila povinnost tvrzení i povinnost důkazní (prokázání
trvání překážky vycestování - doklad potvrzující trvající existenci důvodu na vůli nezávislé – lze
nahradit čestným prohlášením). Žalobcova matka byla rovněž k důvodům žádosti vyslechnuta.
Následně tudíž došlo k přesunu důkazního břemene na stranu správního orgánu, jehož úkolem
bylo tvrzení matky o bezpečnostní situaci na Ukrajině vyvrátit. Vzhledem ke shromážděným
podkladům, které byly zohledněny ve správním rozhodnutí, však tato jeho snaha nebyla
dostatečně přesvědčivá.

[8] Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, který byl správním orgánem
rozhodujícím v I. stupni o žádosti žalobce, je zároveň správním orgánem příslušným
k rozhodování ve věcech udělení mezinárodní ochrany. Soudu je z úřední činnosti známo,
že je hojně rozhodováno o azylových žádostech ukrajinských státních příslušníků, a to na základě
objektivních podkladů shromážděných správním orgánem.

[9] Podklady opatřené správním orgánem v nyní souzené věci jsou velmi vágní a o aktuální
bezpečnostní situaci v místě bydliště žalobce a jeho matky ve státě jejich původu nijak objektivně
a relevantně neinformovaly. V doporučení a varování Ministerstva zahraničních věcí ČR byli čeští
9 Azs 438/2017 - 26
pokračování

cestovatelé na Ukrajinu při cestě do Dněpropetrovské oblasti toliko vyzváni k obezřetnosti a bylo
jim doporučeno, aby se obecně vyhýbali místům s velkou koncentrací osob a demonstracím.
Pro obecnost a kusost tohoto doporučení z něj nebylo možno činit jakékoli jednoznačné závěry
o reálné možnosti žít ve městě Krivoj Rog bez obav o život. Informace o městě Krivoj Rog
a Dněpropetrovské oblasti z otevřené internetové encyklopedie (Wikipedie) jednak neměly
pro svoji povšechnost (název a historie města, hospodářství a doprava, národnostní složení
obyvatelstva oblasti apod.) jakýkoli právní význam pro projednávanou věc, jednak pocházely
ze zdroje, jehož obsah může být editován volně a kýmkoli. „Strojový“ překlad zpráv o dění
ve městě Krivoj Rog neuváděl zdroj informací a tento zdroj nebyl zjistitelný ani z URL
na spodním okraji listu, proto nebylo možno ověřit věrohodnost tam uváděných skutečností.
Zprávy České tiskové kanceláře ze dnů 25. 1. 2015 („Porošenko: Řešením krize na Ukrajině jsou
jedině dohody z Minsku“), 2. 10. 2015 („Hollande vidí na Ukrajině pokrok, mír se do konce roku
nestihne“) a 5. 9. 2015 („Porošenko: Na Donbasu minulý týden poprvé fungovalo příměří“)
soustřeďovaly sdělení mající spíše charakter politických prohlášení. Je proto zřejmé, že podklady
pro vydání rozhodnutí, ze kterých správní orgán I. stupně i žalovaná vycházely a s nimiž
konfrontovaly tvrzení žalobcovy matky o trvající existenci překážky vycestování, byly zcela
nedostačující.

[10] Správní orgány postupovaly v rozporu s § 3 správního řádu. Nezjistily skutkový stav tak,
aby o něm nepanovaly důvodné pochybnosti. Soud k tomuto hodnocení přistoupil zejména
proto, že žalobci bylo již v minulosti ohledně žádosti za účelem strpění pobytu na území dvakrát
vyhověno. Jestliže tehdy existovala překážka bránící vycestování, měly se nyní správní orgány
o to bedlivěji zaměřit na řádné zjištění skutkového stavu tak, aby bylo možno seznat, zda došlo
k natolik zásadní změně situace, že tato překážka pominula.

[11] Soud také s ohledem na dosavadní judikaturu Nejvyššího správního soudu dospěl
k závěru, že z předložených lékařských zpráv nebylo možno s určitostí potvrdit ani vyvrátit,
zda je žalobce schopen vycestovat, resp. jaké by byly důsledky takového vycestování z hlediska
jeho zdravotního stavu, neboť o tom se žádná z lékařských zpráv explicitně nezmiňuje.
V lékařské zprávě ze dne 15. 4. 2016 byly minimálně důvodné pochybnosti, zda by vytržení
žalobce z nynějšího prostředí a přesun na Ukrajinu neznamenaly významné zhoršení jeho obtíží
(přiměřeně srov. rozsudek NSS ze dne 19. 11. 2015, č. j. 4 Azs 222/2015 - 42).
II. Obsah kasační stížnosti, vyjádření ke kasační stížnosti
[12] Stěžovatelka brojí proti rozsudku krajského soudu kasační stížností dle § 103 odst. 1
písm. a) a d) s. ř. s.

Pro plný přístup k dokumentu se prosím přihlašte do svého klientského účtu.
Na přehled dokumentůNa začátek dokumentu
page 1
/