Vyhledávaní

4 As 89/2019 - 68 dokument judikát


ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobců: a) Děti Země - Klub
za udržitelnou dopravu, IČ: 67010041, se sídlem Cejl 866/50a, Brno, zast. JUDr. Petrou
Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem Panská 895/6, Praha 1, b) "VODA
Z TETČIC z.s.", IČ: 22678956, se sídlem Hybešova 178, Tetčice, proti žalovanému:
Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, za účasti osoby zúčastněné
na řízení: Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 28. 4. 2017, č. j. 2617/560/16, 78056/ENV/16, v řízení o kasační stížnosti
žalobce a) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 2019, č. j. 31 A 185/2017 - 130,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

I. Dosavadní průběh řízení

[1] Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí (dále jen „krajský úřad“),
rozhodnutím ze dne 15. 8. 2016, č. j. JMK 118158/2016, sp. zn. S-JMK 24050/2016/OŽP/Ško,
osobě zúčastněné na řízení udělil výjimku podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny, která jí umožňuje zasahovat do celkem 3 zvláště chráněných druhů rostlin a 37 zvláště
chráněných druhů živočichů v trase stavby Rychlostní silnice R52/Dálnice D52, stavba 5206
Perná – st. hranice ČR/Rakousko, stavba 5206.1 obchvat Mikulova, v části mimo území
Chráněné krajinné oblasti Pálava, tj. km 34,550-37,350, a stanovil podmínky, za kterých
je tato výjimka udělena.

4 As 89/2019

[2] Proti prvostupňovému rozhodnutí podali žalobci a) a b) odvolání, na základě něhož
žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím částečně změnil prvostupňové rozhodnutí
(doplněním textu do výroku II. a změnou podmínek č. 2, 11 a 12) a ve zbytku je potvrdil.

[3] Žalobci a) a b) napadli rozhodnutí žalovaného samostatnými žalobami u Krajského soudu
v Brně. Krajský soud žaloby napadeným rozsudkem výrokem I. spojil ke společnému řízení
a výrokem II. žaloby zamítl. Žalobce a) v žalobě namítal, že nebyla doložena převaha veřejného
zájmu pro stavbu obchvatu Mikulova. Žalobce b) namítal, že došlo k nepřípustnému
„salámování“ záměru.

[4] Nedůvodnou shledal krajský soud námitku nepřípustného „salámování“. Krajský soud
konstatoval, že ne každá situace, kdy investor žádá o dílčí povolení několika samostatnými
žádostmi, představuje nežádoucí „salámování“. Má-li být v konkrétním případě shledáno,
že žadatel obchází zákon a účelově podává řadu dílčích žádostí, tj. de facto se dopouští zneužití
práva, je potřeba v řízení takové zneužití prokázat. V případě řízení o výjimce podle § 56 zákona
o ochraně přírody je přitom významnou okolností to, že rozhodnutí o výjimce není rozhodnutím,
které by kohokoliv opravňovalo k realizaci záměru. Jelikož na výjimku teprve navazují rozhodnutí
povolující takovou činnost, nemůže investor toliko rozdělením žádosti o výjimku na několik
samostatných žádostí dosáhnout toho, že část záměru již bude realizována a teprve v průběhu
realizace či poté se zjistí, že žádosti na jinou část záměru nelze vyhovět.

[5] Podle krajského soudu v řízení o výjimce je předmětem posuzování zásah do zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů, kteří zpravidla netvoří jednolitý celek, tj. jakési nedělitelné
společenství obývající oblast celého záměru. Při zásahu do biotopu může mít „salámování“
negativní dopad pouze v případě, že je takto rozdělen jediný biotop, aniž by byly vzaty v úvahu
poměry v celém biotopu a dopady záměru na celý biotop. Žalobci však nic takového nenamítali
a z prvostupňového rozhodnutí plyne, že krajský úřad v řadě případů vzal v úvahu širší
souvislosti celého záměru a jeho dopadu.

[6] Za nepřípadný označil krajský soud požadavek žalobců, aby proti veřejnému zájmu
na realizaci záměru byl vážen zájem na ochraně živočichů na celé trase dálnice D52. Stejně
tak je nepřípadný požadavek žalobců, aby nebyl posuzován veřejný zájem na realizaci celého
záměru dálnice D52, nýbrž pouze posuzovaného úseku, tj. jako by k realizaci celého záměru
nemělo v budoucnu dojít. Takovýto požadavek nerespektuje realitu a důvod realizace záměru.
Nelze proto ani souhlasit s tvrzením, že pokud není daný úsek samostatně provozuschopný,
nemůže pro něj existovat veřejný zájem. Jakkoliv se v daném případě jedná také o relativně
samostatný úsek, který má sloužit také odvedení dopravy z Mikulova, jeho primárním smyslem
je celkové propojení Brna s Vídní. Od této skutečnosti jednoduše nelze odhlédnout a při vážení
veřejného zájmu na jeho realizaci se zájmem ochrany přírody je nutno vzít v úvahu tento účel.

[7] Krajský soud dále konstatoval, že zjištění ohledně dotčení jednotlivých zvláště chráněných
druhů a jednotlivé dokumenty potvrzující veřejný zájem na realizaci dálnice D52, svědčí
s ohledem na nízkou míru dotčení chráněných druhů za podmínky provedení nařízených
kompenzačních a ochranných opatření o výrazné převaze veřejného zájmu na realizaci záměru.
Soud uzavřel, že žalovaný i krajský úřad provedli řádné posouzení, zda jiný veřejný zájem
převažuje nad zájmem ochrany přírody, své závěry přezkoumatelným způsobem zdůvodnili
a jejich úvahy jsou logicky konzistentní, racionální a založené na správných východiscích.

II. Kasační stížnost a další podání stran

[8] Žalobce a) (stěžovatel) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností.
4 As 89/2019 - 69
pokračování

Pro plný přístup k dokumentu se prosím přihlašte do svého klientského účtu.
Na přehled dokumentůNa začátek dokumentu
page 1
/