Vyhledávaní

9 Afs 179/2017 - 62 dokument judikát

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně:
TOMO TANK spol. s r. o., se sídlem Kostelní 1228/34, České Budějovice, zast. JUDr. Milenou
Novákovou, advokátkou se sídlem třída Míru 146, Český Krumlov, proti žalovanému: Odvolací
finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
30. 7. 2015, č. j. 22380/15/5200-11432-701607, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 5. 2017, č. j. 10 Af 39/2015 - 71,

t a k t o:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
I. Vymezení věci
[1] Podanou kasační stížností napadla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) v záhlaví označený
rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta
její žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím bylo změněno
rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 10. 9.2014, č. j. 1753946/14/2201- 24805-
302647, tak, že doměřená daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2008
do 31. 12. 2008 se po provedeném odvolacím řízení mění z částky 1 552 110 Kč na částku
1 504 020 Kč. Současně se snížilo zákonné penále podle § 37b odst. 1 písm. a) zákona č. 337/1992
Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a to z částky 310 422 Kč na částku
300 804 Kč.

[2] Předmětem sporu je několik dílčích otázek, jednak otázka, zda náklady vynaložené za zemní
práce a přesun zeminy, úpravu terénu, čištění odvodňovací spojky, konstrukce z betonu, dozdívky,
odstranění náletu, hutnění násypu (dále také terénní a zemní práce) na pozemcích parc. č. 2176/1
a č. 2215/l v k.ú. České Budějovice, jsou náklady dle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění účinném pro projednávanou věc [dále jen „zákon o daních z příjmů“, (kontrolní
zjištění A)]. Dále je předmětem sporu daňová uznatelnost nákladů ve výši 440 068 Kč,
vynaložených za zprostředkování prodeje pozemku (kontrolní zjištění B), otázka oprávněnosti
tvorby rezervy na opravu a s ní související dvojí zdanění jednoho a téhož příjmu (kontrolní zjištění
C) a nedostatečné zjištění skutkového stavu ohledně nákladů vynaložených na opravy klempířských
prvků rozvodny elektřiny (kontrolní zjištění D).
9 Afs 179/2017

[3] Stěžovatelka namítala, že daňová kontrola (zahájena dne 12. 10. 2011 a ukončena
projednáním zprávy o daňové kontrole ve dnech 2. a 3. 9. 2014), trvala bez jednoho měsíce tři roky.
Po celou tu dobu se správcem daně spolupracovala a dokládala doklady a důkazy. Správce daně
odmítl provést navržené důkazy z důvodu hrozící prekluze lhůty pro stanovení daně a v tomto
důsledku porušil základní zásady daňového řízení a nedostatečně zjistil skutkový stav.

[4] Dle krajského soudu je námitka nepřiměřeně dlouhého provádění daňové kontroly vznesena
velmi obecně. Daňová kontrola byla zahájena v otevřené lhůtě pro stanovení daně a od tohoto dne
běžela nová tříletá lhůta pro stanovení daně [§ 148 odst. 1 a 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového
řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“)]. Daňová kontrola byla ukončena
na samém sklonku nově běžící tříleté lhůty, to však bez dalšího neznamená, že byla prováděna
nepřiměřeně dlouho, nebo že správce daně v závěru tříleté prekluzivní lhůty účelově odmítl provést
důkazní návrhy, aby nedošlo k daňové prekluzi. Takové tvrzení by musela stěžovatelka podstatným
způsobem rozvést, aby se jím mohl krajský soud věcně zabývat. Pokud jde o návrh na výslechy
svědků, tak ty učinila ve svém vyjádření dne 23. 10. 2013, tzn. zhruba jeden rok před ukončením
daňové kontroly. Kdyby správce daně považoval provedení takových důkazů za nezbytné,
měl k tomu dostatečný časový prostor. Správce daně navržené důkazy shledal nadbytečnými,
a proto k jejich provedení nepřistoupil, což náležitě odůvodnil.

[5] Krajský soud podrobně odůvodnil, proč má za prokázanou souvislost sporných úprav
pozemků s investiční výstavbou v lokalitě (zejména výstavba místní obslužné komunikace
a inženýrských sítí, Interiérové centrum Čečetka). Úprava pozemků byla předpokladem k provedení
investiční výstavby. Stěžovatelka sama prováděla investiční výstavbu, ke které byla zavázána
smluvními dokumenty uzavřenými s městem České Budějovice. Aby mohla být investiční výstavba
stěžovatelkou i společností Čečetka, s. r. o. (dále jen „společnost Čečetka“) uskutečněna, bylo
nezbytné provést terénní a zemní práce na příslušných pozemcích. Je jen těžko představitelné,
že by byla místní obslužná komunikace a inženýrské sítě budovány v místech, které v minulosti
sloužily pro skládku použitého stavebního materiálu při výstavbě blízkého sídliště a které byly
porostlé náletovou rychle rostoucí zelení, terén byl prostoupen řadou rýh a násypů.

[6] Ze směnné smlouvy, kterou uzavřela s městem České Budějovice dne 6. 3. 2008 se podává,
že stěžovatelka byla vlastníkem pozemků parc. č. 2176/1 a 2215/1, ze kterých se oddělil díl c a d,
který byl směnnou smlouvou převeden na město a stěžovatelka za to od města získala pozemek
parc. č. 2180/2 (k tomu soud doplnil, že z tohoto pozemku byl v červnu 2008 oddělen pozemek
parc. č. 2180/3, který stěžovatelka v červnu 2008 prodala společnosti Čečetka). Ze směnné
smlouvy vyplývá, že za směnu pozemků doplácela městu částku 1 337 590 Kč jako rozdíl ceny
směňovaných nemovitostí. V této směnné smlouvě se zavázala (pod sankcí 6 944 000 Kč),
že v místě vybuduje na vlastní náklady přístupovou komunikaci o délce cca 400 m a o šířce 7 m,
která umožní přístup k pozemku parc. č. 2180/1, a to nejpozději ve lhůtě pěti let ode dne podpisu
smlouvy. Dále smlouvou o smlouvě budoucí ze dne 25. 11. 2008 se s městem České Budějovice
dohodla, že vybuduje místní obslužnou komunikaci s chodníkem, splaškovou kanalizaci a vodní řad
na pozemcích města České Budějovice. Dokončené a zkolaudované stavby technické infrastruktury
vybudované v rámci stavby „Místní komunikace a splašková kanalizace Vltava - levý břeh“
na pozemcích parc. č. 2180/1, 2181/1, 2181/2, 2173/3, 2215/1 a 2176/1 se stěžovatelka zavázala
převést městu za cenu určenou znaleckým posudkem. K této smlouvě o smlouvě budoucí krajský
soud doplnil, že ač se v ní uvádí, že stavby budou vybudovány na pozemcích ve vlastnictví města,
tak je evidentní, že jde o rozpor, neboť hned na dalších řádcích se uvádí, že stavba se bude nacházet
mimo jiné i na pozemcích parc. č. 2176/1 a 2215/1, které byly ve vlastnictví stěžovatelky. Tvrzení
v žalobě, že se tato smlouva o smlouvě budoucí vztahuje k jiným pozemkům, než na kterých byly
provedeny deklarované práce, se tak nepotvrdilo.

9 Afs 179/2017 - 63
pokračování

[7] Ve spisu je založeno územní rozhodnutí ze dne 9. 9. 2008, č. j. SU/11177/2008 Di, které
bylo vydáno společnosti Čečetka na umístění stavby Interiérového centra Čečetka, jehož součástí
byla mimo jiné komunikace včetně chodníku napojená na silnici I/20, vodovod a vodovodní
přípojky, kanalizace splašková a přípojky, kanalizace dešťová, a to mimo jiné na pozemcích
parc. č. 2176/1, 2215/1 a 2180/2. Z uvedeného je zřejmé, že stavby měly být i na upravovaných
pozemcích ve vlastnictví stěžovatelky.

[8] Ve spisu je založena průvodní zpráva, ve které je jako investor stavby označena stěžovatelka,
přičemž jde o stavbu místní obslužné komunikace Vltava – levý břeh, která bude umístěna
na pozemcích parc. č. 2176/1, 2180/1, 2181/1, 2181/2, 2215/3. Předpokládaná lhůta pro zahájení
stavby je uvedena v prosinci 2008 a dokončení stavby v květnu 2009. Průvodní zpráva je opatřena
razítkem Magistrátu města České Budějovice, kterým byla schválena za podmínek povolovacího
rozhodnutí ze dne 15. 6. 2009, č. j. ODaSH-16930-1/08-ŠM. Z uvedeného plyne, že závazek
vybudovat místní obslužnou komunikaci (dále také „MOK“), který na sebe stěžovatelka převzala
směnnou smlouvou s městem, počala realizovat již v průběhu roku 2008, a to přípravou projektové
dokumentace v níž se počítalo s počátkem realizace této stavby (mimo jiné i na pozemku
parc. č. 2176/1) již v prosinci 2008.

[9] Souvislost zemních prací na pozemku parc. č. 2176/1 s investičním záměrem vybudování
obslužné komunikace je zcela patrná. Daný závěr se potvrzuje i z žádosti o stavební povolení, které
stěžovatelka podala stavebnímu úřadu dne 19. 12. 2008 a v němž jako stavebník žádá o stavební
povolení na MOK. Oznámení o zahájení stavebního řízení ve věci MOK mimo jiné umístěné
na pozemku parc. č. 2176/1 bylo vydáno dne 11. 5. 2009. Stavební povolení bylo vydáno dne
15. 6. 2009 pod č. j. ODaSH-16930-1/08/ŠM a vyplývá z něj, že MOK bude umístěna
i na pozemku parc. č. 2176/1. Toto stavební povolení se odvolává na územní rozhodnutí ze dne
9. 9. 2008, č. j. SU/11177/2008 Di, které se týkalo celého Interiérového centra Čečetka včetně
místní komunikace. Jako výlučný žadatel o vydání stavebního povolení a jako výlučný investor
vystupuje v řízení o stavbě MOK stěžovatelka. Ta i dokončenou stavbu převzala, a to protokolem
ze dne 1. 9. 2009.

[10] Skutečnost, že ve stěžovatelkou předloženém kolaudačním souhlasu ze dne 11. 9. 2009, sp.
zn. ODaSH-11018- 1/09/ŠM, s užíváním stavby místní obslužné komunikace Vltava – levý břeh,
která byla provedena podle stavebního povolení ze dne 15. 6. 2009, již není uveden pozemek
parc. č. 2176/1, nedokládá nic o tom, že práce na tomto pozemku nesouvisely s vybudováním
MOK. V mezidobí mohlo dojít ke změně vymezení parcel, část pozemku parc. č. 2176/1 mohla být
geometrickým plánem odloučena a zavedena jako pozemek pod novým číslem parcelním. Takovým
nově vyčleněným pozemkem z pozemku parc. č. 2176/1 bude zřejmě právě pozemek
parc. č. 2176/9. Při oddělování části pozemků se totiž zpravidla zachovává stejné číslo před
lomítkem a doplní se pořadové číslo za lomítko. Takový postup je logický, neboť bylo nezbytné,
aby pozemky, na kterých byla vybudována místní obslužná komunikace, byly vymezeny naprosto
přesně, neboť následně mělo dojít k převodu MOK na město.

[11] Závěr správců daně potvrzuje i kolaudační souhlas ze dne 10. 9. 2009 (udělený stěžovatelce
a společnosti Čečetka) na stavbu inženýrských sítí mimo jiné na pozemcích parc. č. 2176/1
a 2215/1. Konkrétně se jedná o vodní díla „Vodovodní řad, splašková a dešťová kanalizace
Vltava levý břeh“. V této souvislosti nelze nezmínit, že stěžovatelka uzavřela dne 7. 9. 2009
smlouvu o spolupráci při dodávce vody a odvádění odpadních vod se společností 1. JVS, a. s. V této
smlouvě výslovně prohlašuje, že je investorem stavby vodovodního řadu, splaškové a dešťové
kanalizace Vltava levý břeh. Je uvedena jako vlastník infrastruktury s tím, že ji bude převádět
na město. Tvrzení, že se tyto doklady týkají jiného vodního díla, o kterém v účetnictví účtovala,
tak nemá oporu v uvedených dokumentech.

9 Afs 179/2017

[12] V jakém rozsahu byla investiční výstavba na pozemku parc. č. 2176/1 realizována, není
podstatné. Podstatným je, že terénní úpravy pozemku a další práce byly přípravnými pracemi
k tomu, aby na daném pozemku a i na pozemcích ostatních mohlo dojít k realizaci investiční
výstavby.

[13] Z Oznámení o vykonání státního dozoru ze dne 8. 4. 2008 vyplývá, že má být prověřeno,
zda na místě probíhají terénní úpravy. Zápis o prohlídce není obsahem daňového spisu. Krajský
soud uvedenou listinu o Oznámení vykonání státního dozoru a s ní související zápis z prohlídky
nepovažoval za stěžejní důkazy, ze kterých byl zjištěn skutkový stav věci, a proto ani nečinil kroky
k tomu, aby si zápis z prohlídky opatřil vlastní činností.

[14] Celá investiční akce stěžovatelky byla zakončena převodem stavby MOK včetně
příkopového propustku a chodníku, stavby splaškové kanalizace, stavby vodovodního řadu, šachty
splaškové kanalizace, vtokového tělesa, stavby světelného signalizačního zařízení a stavby veřejného
osvětlení na město České Budějovice, a to na základě kupní smlouvy ze dne 25. 10. 2010. Tím byly
splněny smluvní závazky, které na sebe stěžovatelka v roce 2008 vůči městu převzala.

[15] Z této smlouvy, provedené k důkazu na jednání před soudem, se podává, že je na město
převáděna stavba komunikace, včetně příkopového propustku a chodníku na pozemcích
parc. č. 2181/24, č. 2180/6, č. 2176/10, č. 2181/20 a č. 2215/3. K umístění MOK na pozemku
parc. č. 2176/1 při její výstavbě a při vydávání územního a stavebního povolení odkazuje krajský
soud na to, co již shora uvedl ve vztahu ke kolaudačnímu souhlasu na tuto stavbu ze dne
11. 9. 2009. Ze smlouvy je dále patrné, že na pozemku parc. č. 2176/1 se nachází stavba splaškové
kanalizace a stavba vodovodního řadu. Z kupní smlouvy se dále podává, že stěžovatelka byla v době
prodeje výlučným vlastníkem všech převáděných staveb, tzn. že se jednalo o její investiční výstavbu.

[16] Ani tvrzení, dle kterého probíhaly zemní práce pouze na pozemcích stěžovatelky
(parc. č. 2176/1 a č. 2215/l), není pravdivé. Stěžovatelce byla společností PS MONT PLUS, s. r. o,
fakturována částka 1 335 180 Kč včetně DPH s datem uskutečnění zdanitelného plnění dne
31. 12. 2008, a to za provedení zemních prací na pozemku parc. č. 2180/3, který stěžovatelka
v polovině roku 2008 prodala společnosti Čečetka, a který byl určen pro výstavbu Interiérového
centra. Žádnou smlouvu na provedení prácí pro tohoto vlastníka pozemku stěžovatelka nedoložila.

[17] Provedení navrhovaných výslechů svědků i místního šetření bylo nadbytečné. Mezi stranami
nebylo sporu, že práce probíhaly na pozemcích parc. č. 2176/1 a 2215/1. Stejný závěr vyplynul
i z místního šetření, které bylo dne 3. 6. 2013 provedeno u tohoto dodavatelského subjektu.
Sporným bylo hodnocení charakteru provedených prací (tj. posouzení právní otázky), nikoliv to,
zda byly na těchto pozemcích práce provedeny.

[18] Ke kontrolnímu zjištění B krajský soud uvedl, že zprostředkovatelská smlouva ze dne
10. 3. 2008 měla neurčitě vymezený předmět. Podle smlouvy měl zprostředkovatel, společnost
SIBOX, s. r. o. (dále také „Sibox“), vyvíjet činnost, aby stěžovatelka měla příležitost uzavřít kupní
smlouvu s třetí osobou ve věci prodeje produktu: „prodej pozemku“. Tvrzení,
že se jedná o zprostředkovatelskou smlouvu na všechny pozemky vlastněné stěžovatelkou v lokalitě
Vltava – levý břeh, ze smlouvy dovodit nelze.

[19] Na základě dokladů získaných správcem daně od stavebního úřadu bylo zprostředkování
zpochybněno. Společnost Čečetka měla zájem o koupi daného pozemku ještě před tím, než byla
vůbec uzavřena zprostředkovatelská smlouva (10. 3. 2008) a samotná smlouva o převodu pozemku
(20. 6. 2008). Kupní smlouva ze dne 20. 6. 2008 se týkala odprodeje části pozemku parc. č. 2180/2
společností Čečetka, a to dílu tohoto pozemku o výměře 4 227 m2, který byl nadále veden jako
pozemek parc. č. 2180/3.
9 Afs 179/2017 - 64
pokračování


[20] Již minimálně od února 2008 žádalo Studio Archa, jako zmocněnec společnosti Čečetka
a zpracovatel projektu Interiérového centra Čečetka, správce a provozovatele jednotlivých
inženýrských sítí o vyjádření k zamýšlené výstavbě. Ve spisu je doloženo vyjádření Teplárny České
Budějovice, a. s., ze dne 21. 2. 2008, které se týkalo Interiérového centra Čečetka, jehož přílohou
je snímek, v němž je vyznačen pozemek parc. č. 2180/2, jehož se záměr týká. Dále se ze spisu
podává vyjádření Vodovodů a kanalizací Jižní Čechy, a. s., ze dne 26. 2. 2008, které se týká umístění
Interiérového centra Čečetka na pozemku parc. č. 2180/2. Uvedené doklady se jednoznačně týkají
Interiérového centra Čečetka a podává se z nich, že toto centrum má být umístěno na pozemku
parc. č. 2180/2. Tato vyjádření správců sítí pochází z února 2008, tj. ještě před uzavřením smlouvy
o zprostředkování.

[21] Z obsahu spisu se dále podává zpracovaná studie na Interiérové centrum Čečetka z března
2008, které zpracovalo Studio Archa a dále pohledové výkresy v rámci projektu datované březnem
2008. Je nepochybné, že Studio Archa na zadaném projektu pracovalo již minimálně od února 2008,
kdy počalo obstarávat vyjádření správců sítí a zpracovávalo samotný projekt, jehož výstupy byly
poprvé datovány březnem 2008. Tato činnost, kterou Studio Archa provádělo na základě zadání
společnosti Čečetka, se nepochybně odvíjela zcela nezávisle na zprostředkovatelské smlouvě
uzavřené mezi stěžovatelkou a společností Sibox dne 10. 3. 2008. Záměr umístění Interiérového
centra Čečetka na pozemku parc. č. 2180/2, tehdy ve vlastnictví stěžovatelky, byl zcela zřejmý
minimálně od února 2008. Krajský soud se ztotožňuje se závěry daňových orgánů v tom,
že uvedeného prodeje by stěžovatelka dosáhla i bez uzavření zprostředkovatelské smlouvy, neboť
společnost Čečetka měla o uvedený pozemek zájem, neboť si pro něj již nechala zpracovávat
projekty a studii.

[22] Tvrzení, že si společnost Čečetka nechala zhotovit v březnu 2008 studii až na základě
jednání se zprostředkovatelem, aby si ověřila možnost uskutečnění jejího záměru na daném
pozemku, považoval krajský soud za zavádějící. Daná lokalita byla podle územního plánu
a urbanistické studie z roku 2006 určena k investiční výstavbě.

Pro plný přístup k dokumentu se prosím přihlašte do svého klientského účtu.
Na přehled dokumentůNa začátek dokumentu
page 1
/