Vyhledávaní

5 As 47/2018 - 129 dokument judikatura



U S N E S E N Í


Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobců: a) D. M., b) H. M.,
proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého nám. 4, Praha 2, v řízení o
kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2018, č. j. 6 A
83/2017 – 93, o žádosti žalobců o osvobození od soudních poplatků, návrhu na ustanovení
zástupce a návrhu na předběžné opatření,
t a k t o :
I. Žádost o osvobození od soudních poplatků s e z a m í t á .
II. Návrh na ustanovení zástupce s e z a m í t á .
III. Návrh na předběžné opatření s e z a m í t á .
IV. Žalobcům s e u k l á d á , aby ve lhůtě 3 (tří) dnů od právní moci tohoto usnesení
zaplatili každý jednotlivě soudní poplatek (podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) za návrh na předběžné opatření, který činí
podle položky č. 5 sazebníku soudních poplatků částku
1000 Kč.
V. Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě 15 (patnácti) dnů od doručení tohoto usnesení
zaplatili každý jednotlivě soudní poplatek (podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) za kasační stížnost, který činí podle položky
č. 19 sazebníku soudních poplatků částku
5000 Kč.
VI. Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě 15 (patnácti) dnů od doručení tohoto usnesení buďto
předložili plnou moc udělenou jimi advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti,
nebo ve stejné lhůtě prokázali, že mají vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle
zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
O d ů v o d n ě n í :
[1] Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobci (dále
jen „stěžovatelé“) domáhali ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, jejž spatřovali
v protiprávním, neoprávněném a nesprávném zpracování jejich osobních údajů. Usnesením
5 As 47/2018

ze dne 25. 5. 2017, č. j. 6 A 83/2017 – 42, nepřiznal městský soud stěžovatelům osvobození
od soudních poplatků. Kasační stížnost proti tomuto usnesení byla rozsudkem Nejvyššího
správního soudu ze dne 20. 9. 2017, č. j. 7 As 184/2017 – 47, zamítnuta. Městský soud následně
opakovaně vyzýval stěžovatele k zaplacení soudních poplatků za žalobu a za návrh na předběžné
opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatelé opětovně žádali o osvobození od soudních
poplatků, městský soud zasláním potvrzení o majetkových poměrech ověřoval, zda
od posledního rozhodnutí nedošlo ke změně jejich poměrů. Stěžovatelé však zaslali městskému
soudu vyplněná potvrzení bez podpisu. Vzhledem k tomu, že údaje v těchto potvrzeních
byly téměř totožné s potvrzeními původními a že stěžovatelé opět k těmto potvrzením uvedli,
že je vyplnili „jen obrazně“, a podle městského soudu tedy opět odmítli poskytnout soudu
věrohodný obraz o svých majetkových a osobních poměrech, městský soud s odkazem
na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65, po marném
uplynutí lhůty pro zaplacení soudního poplatku řízení zastavil.
[2] Stěžovatelé poté podali proti usnesení městského soudu o zastavení řízení kasační
stížnost. Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele k doplnění důvodů stížnosti, dále k doložení
zastoupení stěžovatelů advokátem či k doložení jejich vysokoškolského právnického vzdělání
a k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost.
[3] Dne 6. 3. 2018 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen poněkud nepřehledný přípis
obsahující žádost o osvobození od soudních poplatků, návrh na ustanovení zástupce a návrh
na předběžné opatření. V daném přípisu stěžovatelé uvedli, že u nich existují okolnosti
znemožňující uhrazení soudních poplatků, především skutečnost, že u stěžovatele a) nedochází
k výplatě dávek z nemocenského pojištění, ačkoliv s jejich odnětím nesouhlasil. Česká spořitelna
mu poskytuje nedůvěryhodné výpisy z účtu, stěžovatel a) nemá k dispozici své finanční
prostředky a v důsledku toho není schopen náležitě hradit potřeby v souvislosti s pohledávkou
Společenství vlastníků jednotek CH-invest, s. r. o., stěžovatelce b) byla odpojena nemovitost v R.
n. J. od elektrické distribuční sítě z důvodu nedoplatků, jež stěžovatelé v daném přípise popírají,
stěžovatelce b) vzniká „nebezpečí vyplácení dividend“, s jehož formou nesouhlasí, a Česká
spořitelna a. s. stěžovatelům odepírá přístup k účtům. K přípisu pak stěžovatelé doložili několik
listin obsahujících kopie podacích lístků, potvrzení o zdanitelných příjmech stěžovatele a)
vystavené Českou televizí, oznámení příjmu stěžovatele a) z pronájmu prostor v objektu K. 1578
až 1580, P. 4 za kalendářní rok 2017 a faktury týkající se výměny pneumatik v různých
autoservisech.
[4] Tvrzení stěžovatelů ani poskytnuté listiny však nevytvářely komplexní obraz
majetkové situace stěžovatelů. Nejvyšší správní soud proto přípisem ze dne 8. 3. 2018,
č. j. 5 As 47/2018 – 56, stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy soudu
předložili řádně vyplněné potvrzení o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech,
aby si soud na podkladě předložených dokladů mohl učinit podrobný a úplný obraz o jejich
majetkové situaci. Stěžovatelé byli rovněž poučeni, že pokud nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě
soudu, nebude jejich žádosti vyhověno.
[5] Dne 26. 3. 2018 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena potvrzení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech vyplněná stěžovateli, avšak nepodepsaná a nedatovaná.
K těmto potvrzením byl připojen přípis stěžovatelů, v němž uváděli, že pravdivé a také úplné
vyplnění těchto formulářů o jejich majetkových poměrech je nesnadné. Ve smyslu § 36 odst. 3
s. ř. s. si jsou dle svého vyjádření vědomi povinnosti doložit svá tvrzení tak, jak je soud ke splnění
povinnosti vyzval. Nepatří mezi osoby nemajetné, nýbrž vzhledem k četnosti zásahů byli doslova
donuceni žádat soudní ochranu. Předložená prohlášení doplnili „jen obrazně“, ale podpisy na tyto
formuláře nepřipojují, protože vzhledem k četnosti zásahů likvidační povahy z okolností
existenčně podstatných založených na principu vyšší moci nemohou s jistotou konstatovat,
5 As 47/2018 - 130
pokračování

zda uvedli pravdivé skutečnosti nebo zda nezamlčeli určité okolnosti, které mohou mít vliv
na rozhodování soudu.
[6] Nejvyšší správní soud konstatuje, že individuální osvobození od soudních poplatků
je procesní institut, jehož účelem je zejména ochrana účastníka, který se nachází v tíživých
poměrech, před nepřiměřeně tvrdým dopadem zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Z dikce § 36 odst. 3 s. ř. s. především vyplývá,
že účastník může být zčásti a zcela výjimečně plně osvobozen od soudních poplatků
při současném splnění tří předpokladů: a) podání žádosti o osvobození od soudních poplatků,
b) podaný návrh (na zahájení řízení) není zjevně neúspěšný, c) doložení nedostatku prostředků.
Mimo toto ustanovení se dílčím způsobem za použití § 64 s. ř. s. aplikuje rovněž § 138 o. s. ř.,
podle něhož lze přiznat účastníku řízení osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li
to poměry účastníka, a to zcela nebo zčásti. Citované ustanovení občanského soudního řádu
rovněž pamatuje na situace, kdy uplatňování nebo bránění práva před soudem nese znaky svévole
(srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2010, č. j. 8 As 22/2010 - 91, či ze dne
26. 10. 2011, č. j. 7 As 101/2011 - 66, publ. pod č. 2601/2011 Sb. NSS).
[7] Stěžovatelé byli poučeni o následcích nedoložení svých majetkových poměrů, resp.
o neunesení důkazního břemene k prokázání, že nemají dostatek prostředků, v přípisu Nejvyššího
správního soudu ze dne 8. 3. 2018, č. j. 5 As 47/2018 – 56. Stěžovatelé si tedy museli být vědomi
toho, že důkazní břemeno k prokázání své nemajetnosti nesou oni sami a v případě, že nebude
možné řádně posoudit, zda disponují dostatkem prostředků, nebude jejich žádosti o osvobození
od soudních poplatků vyhověno.
[8] S ohledem na skutečnost, že zaslaná potvrzení stěžovatelů nejsou podepsaná, sami
stěžovatelé jejich pravdivost zpochybňují a není na nich konkrétní datum, nemůže Nejvyšší
správní soud než vznést pochybnosti o pravdivosti a úplnosti informací v nich obsažených a také
o tom, k jakému okamžiku by měla potvrzení stěžovatelů jejich majetkové poměry osvědčovat.
Nemohl proto učinit závěr, který by vedl k osvobození stěžovatelů od soudních poplatků.
[9] Proto zdejší soud výrokem I. tohoto usnesení žádost stěžovatelů o osvobození
od soudních poplatků zamítl.
[10] Nejvyšší správní soud se dále zabýval návrhem stěžovatelů na ustanovení zástupce z řad
advokátů. Podle § 35 odst. 9 s. ř. s. může předseda senátu navrhovateli, u něhož
jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně
jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Nejvyšší správní
soud přitom konstatuje, že první ze zmiňovaných kumulativně stanovených podmínek pro
ustanovení zástupce, tedy předpoklad osvobození od soudních poplatků, není v případě
stěžovatelů dán. Nejvyšší správní soud jejich návrhu na ustanovení zástupce tedy nemohl
vyhovět, a proto výrokem II. tohoto usnesení návrh stěžovatelů zamítl.
[11] Podání ze dne 6. 3. 2018 obsahovalo rovněž následující návrh na předběžné opatření:
„1. Žalovanému se ukládá, aby nařídil usnesením předběžné opatření proti nositeli bankovního
a obchodního tajemství tj. bankovní instituci Česká spořitelna, a. s., obnovil stav před nabytím účinnosti písemné
formy jednostranného právního jednání bankovní instituce ze dne 8. 12. 2017 k bankovnímu účtu stěžovatele 1)
sporožirového účtu č. X.
2. Žalovanému se ukládá, aby nařídil usnesením předběžné opatření proti nositeli bankovního
a obchodního tajemství tj. bankovní instituci Česká spořitelna, a. s., která pravidelně a důvěryhodným způsobem
5 As 47/2018

zachová zákonnou písemnou formu výpisů obratů ze sporožirového účtu stěžovatele 1) účet č. X, výpis obratů ze
sporožirového účtu stěžovatelky 2) účet č. X.
3. Žalovanému se zakazuje, aby kdykoli nebo jakkoliv vydané usnesení bez souhlasu Kasačního soudu
a Městského soudu zrušil nebo změnil.
4. Žalovanému se ukládá, aby nařídil usnesením předběžné opatření proti bankovní instituci Česká
spořitelna, a.s., která důvěryhodným způsobem v písemné zákonné formě zajistí a vyhotoví výpisy obratů
ze sporožirových účtů stěžovatele 1) účet č. X s. s. X ze dne 26. 10. 1996, výpisy obratů ze sporožirových účtů
stěžovatelky 2) účet č. X s. s. X ze dne 28. 4. 1980, také ke všem veškerým Dohodám o změně Smlouvy o
sporožirovém účtu od nabytí účinnosti první smlouvy o sporožirovém účtu.
5. Žalovanému se ukládá, aby nařídil usnesením předběžné opatření proti bankovní instituci Česká
spořitelna, a.s., která důvěryhodným způsobem v zákonné písemné formě zajistí a vyhotoví výpisy obratů
ze sporožirových účtů, se zpětnou účinností k veškerým Dohodám o změně Smlouvy o sporožirovém účtu aktivně
legitimovaným účastníkům řízení.
6. Žalovanému se zakazuje, aby jakkoliv s nositelem bankovního a obchodního tajemství tj. bankovní
institucí Česká spořitelna, a.s., porušoval obchodní a bankovní tajemství ve vztahu k účinným bankovním
smlouvám, peněžním závazkům, kterýmkoliv porušením mlčenlivosti anebo jiným porušením ochrany osobních
údajů, jakýmkoliv zpracováním citlivých osobních údajů porušil zákaz zpracování údajů a informací pro účely
závazků z odvážných smluv.
7. Žalovanému se ukládá, aby nařídil usnesením předběžné opatření proti bankovní instituci Česká
spořitelna, a.s., vyhotovovat kopie ve dvou stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. Jeden stejnopis bude
zasílán věcně legitimovaným stěžovatelům a druhý bude předložen soudu.“
[12] Soud může dle § 38 odst. 1 s. ř. s. předběžným opatřením účastníkům uložit něco
vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet, byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba
zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu. Ze stejných důvodů může soud
uložit uvedenou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.
[13] Nejvyšší správní soud tedy posuzoval, zda tvrzení stěžovatelů uvedená v návrhu
na předběžné opatření svědčí o hrozící vážné újmě, pro kterou by bylo třeba zatímně upravit
poměry účastníků řízení či uložit určitou povinnost třetí osobě. „Vážná újma“ ve smyslu § 38
odst. 1 s. ř. s. je neurčitý právní pojem, který soud vyloží vždy v souvislosti s konkrétními
okolnostmi projednávané věci. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu je možno obecně
za vážnou újmu označit takový zásah do právní sféry účastníka, který představuje její
natolik zásadní narušení, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby jej, byť
dočasně, snášel (shodně viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006,
č. j. Na 112/2006 - 37). Vážnou újmou tedy budou zejména intenzívní zásahy do intimní sféry
navrhovatele, do jeho vlastnických práv či do jiných jeho subjektivních práv, zejména těch,
která mají povahu práv ústavně zaručených. Ve vztahu k naplnění podmínky, dle které se musí
jednat o hrozící vážnou újmu, musí být zřejmé, že tento vážný stav může nastat v jakémkoliv
blízkém okamžiku, aniž by předtím navrhovatel měl možnost vyčerpat další opravné prostředky
či nástroje, jejichž prostřednictvím by bylo možné negativním účinkům zabránit.
[14] Vážná újma, pro niž lze žádat vydání předběžného opatření, musí mít alespoň základní
souvislost s předmětem řízení, ve kterém je vydání předběžného opatření navrhováno (viz např.
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 6. 2010, č. j. 17 Ad 10/2010 - 54). Není přitom
vyloučeno, aby správní soudy předběžným opatřením poskytly ochranu právu účastníka řízení,
které je samo o sobě soukromoprávní povahy, pokud to bude v přímé souvislosti s předmětem
5 As 47/2018 - 131
pokračování

Pro plný přístup k dokumentu se prosím přihlašte do svého klientského účtu.
Na přehled dokumentůNa začátek dokumentu
page 1
/