Vyhledávaní

3 Afs 89/2018 - 68 dokument judikát

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: V. P., zastoupený
Mgr. Evou Štauderovou, advokátkou se sídlem Masarykovo náměstí 329, Uherské Hradiště, proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2018, č. j. 29 Af 90/2015 –
158, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

t a k t o :

Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku
Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 7. 6. 2018, č. j. 29 Af 90/2015 – 158,
kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2015,
č. j. 22660/15/5200-10421-706486. Žalovaný výše specifikovaným rozhodnutím zamítl odvolání
žalobce a potvrdil rozhodnutí – dodatečný platební výměr – Finančního úřadu pro Zlínský kraj
(dále též „správce daně“) ze dne 8. 4. 2014, č. j. 772905/14/3301-24801-702877, kterým správce
daně žalobci doměřil daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku 2011 ve výši
645 195 Kč a současně mu uložil povinnost uhradit penále ve výši 129 039 Kč.

[2] Stěžovatel v doplnění kasační stížnosti ze dne 1. 11. 2018 podal návrh na přiznání
odkladného účinku. Ten odůvodnil tím, že se v předchozím řízení o žalobě před krajským
soudem úspěšně domohl přiznání jejího odkladného účinku (usnesením ze dne 15. 10. 2015,
č. j. 29 Af 90/2015 – 130), a proto žádá i o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedl,
že si je vědom toho, že přiznání odkladného účinku žalobě automaticky nezakládá nárok
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Má ale za to, že důvody uplatněné v řízení
před krajským soudem nadále trvají. Na tyto důvody, které rozebral v návrhu na přiznání
odkladného účinku ze dne 27. 9. 2015 a v jeho doplnění ze dne 1. 10. 2015, stěžovatel bez dalšího
odkázal.

[3] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 19. 2. 2019, č. j. 3 Afs 89/2018 – 54, návrh
stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Soud především konstatoval,
že stěžovatel svůj návrh dostatečně neindividualizoval a nepodepřel konkrétními důkazy.
Neprokázal tedy hrozbu bezprostřední a vážné újmy.

Pro plný přístup k dokumentu se prosím přihlašte do svého klientského účtu.
Na přehled dokumentůNa začátek dokumentu
page 1
/